Obchodní právo

Povinnost zápisu skutečného majitele

Zná Vaše organizace svého skutečného majitele?

Odpověď na tuto otázku vždy nemusí být jednoduchá, neboť skutečným majitelem je dle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv. Pro organizaci, která má jako členy další právnické osoby, tak může být poměrně komplikované rozklíčovat koncovou fyzickou osobu, která je konečným vlastníkem. Povinnost se přitom netýká jen obchodních korporací, ale např. i SVJ, spolků, nadací, svěřenských fondů ale i jiných právních uspořádání bez právní osobnosti.
Totožnost skutečného majitele by přitom každá organizace měla znát nejpozději k 1. 1. 2018. Tímto dnem totiž nabývá účinnost novela, která vyžaduje zápis údajů o skutečném vlastníkovi do neveřejné evidence vedené krajskými soudy.
Kdo je ve Vašem případě skutečným majitelem? Jak podat návrh a jakými listinami jej doložit? A co Vám hrozí, pokud údaje nezapíšete?

Povinnost zapsat údaje do evidence je mnohdy bagatelizována s poukazem na skutečnost, že zákon o veřejných rejstřících nestanovuje žádnou sankci za neposkytnutí údajů. Praktické důsledky nezapsání tohoto údaje do evidence však mohou být pro organizaci podstatně horší, než stotisícová pokuta, kterou je možné uložit za nezaložení jiných dokumentů do sbírky listin. Pokud organizace údaje do evidence nezapíše, nebo pokud by vyvstaly pochybnosti o jejich správnosti, mohou povinné osoby pro účely identifikace a kontroly, soudy, orgány činné v trestním řízení, orgány finanční správy nebo celní správy žádat o sdělení totožnosti skutečného majitele, a to i bývalého, a navíc žádat uvedení údajů ke zjištění a ověření jeho totožnosti. Právnická osoba pak musí sdělit i údaje o skutečně držené účasti nebo jiné důvody, proč je tato osoba považována za skutečného majitele. Pod tlakem probíhajícího soudního (ať již civilního nebo trestního), daňového nebo celního řízení se pak zejména doklady ke zjištění a ověření totožnosti skutečného majitele budou shromažďovat podstatně hůře. Nemluvě o tom, že při nedoložení údajů a dokladů o skutečném vlastníkovi, ale i při pouhé pochybnosti o pravdivosti informací poskytnutých klientem nebo o pravosti předložených dokladů, je povinná osoba, tedy např. realitní kancelář, pojišťovna, banka nebo daňový poradce, povinna odmítnout uskutečnění obchodu, který vyžaduje kontrolu a identifikaci dle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Důsledky zmařené či zpožděné transakce pak mohou být mnohdy výrazně horší, než jakákoli sankce, která by za neuvedení údajů do evidence hrozila.I z tohoto důvodu doporučujeme identitu skutečného vlastníka průběžně sledovat a dokumentovat v souladu se zákony, a vyhnout se tak situaci, kdy by organizace údaje musela zjišťovat, až když by o ně byla požádána.
I z tohoto důvodu doporučujeme identitu skutečného vlastníka průběžně sledovat a dokumentovat v souladu se zákony, a vyhnout se tak situaci, kdy by organizace údaje musela zjišťovat, až když by o ně byla požádána.
Jak splnit svoji povinnost a skutečného majitele do evidence zapsat?

Zápis údajů o konečném vlastníku se provádí pouze na návrh, který je oprávněna podat stejná osoba, která zapisuje údaje do veřejného rejstříku organizace, např. obchodního, spolkového či nadačního rejstříku, u téhož krajského soudu. Návrh je třeba podat na předepsaném formuláři, opatřit jej ověřeným podpisem a doložit jej listinami, které prokazují postavení skutečného majitele. Formulář je povinno Ministerstvo spravedlnosti uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup, tedy on-line. Formulář dosud není k dispozici, nicméně se zjištěním skutečného vlastníka by organizace ani přesto neměly otálet, neboť údaje o skutečném majiteli je třeba zapsat bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti, tedy k 1. 1. 2018 a následně vždy při změně.
Jaké údaje se budou evidovat a kdo bude mít do evidence přístup?

Do evidence skutečných majitelů se zapisuje jméno, adresa místa pobytu, datum narození a případně rodné číslo, státní příslušnost a údaj o
(i) podílu na hlasovacích právech, zakládá-li se postavení skutečného vlastníka na přímé účasti v právnické osobě,
(ii) podílu na rozdělovaných prostředcích, zakládá-li se postavení skutečného majitele na tom, že je jejich příjemcem, či
(iii) jiné skutečnosti, je-li postavení skutečného majitele založeno jinak. Jedná se tedy o citlivé údaje o organizaci, a ta i její konečný majitel se tudíž mohou oprávněně ptát, kdo se bude moci se zapisovanými údaji seznámit.
Evidence nebude veřejným rejstříkem, tudíž údaje z ní se nebudou poskytovat s opisem zápisu do veřejného rejstříku, ani nebudou dostupné dálkovým přístupem veřejnosti. Výpis může získat osoba, která prokáže zájem v souvislosti s předcházením konkrétním trestným činům, které určuje zákon (např. podílnictví, legalizace výnosů z trestné činnosti, trestného činu teroristického útoku atd.). Dálkový přístup k údajům pak budou mít subjekty, které zákon výslovně určuje jako např. soudy, orgány činné v trestním řízení, správci daně, zpravodajské služby, finanční analytický úřad, ČNB, NBÚ, NKÚ, povinné osoby v souvislosti s prováděním identifikace a kontroly klienta (např. realitní kanceláře, pojišťovny, banky a jiní poskytovatelé úvěrů, půjček, leasingu, daňoví poradci a účetní, prodejci ready-made společností a poskytovatelé sídel, zprostředkovatelé spoření, úvěrů, peněžitých půjček, leasingu nebo životního pojištění, osoby vykupující pohledávky nebo obchodníci s pohledávkami), poskytovatelé veřejné finanční podpory (např. zadavatelé veřejných zakázek, poskytovatelé dotací) atd. Dálkový přístup bude umožněn pouze tak, aby mohla být identifikována konkrétní fyzická osoba, která k datům přistupuje.
Kdo je tedy vlastně tím skutečným majitelem?

Jak již bylo řečeno, skutečným majitelem je dle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, ve svěřenském fondu nebo v jiném právním uspořádání bez právní osobnosti. Co si však pod těmito všeobecnými pojmy představit? Zákon dává alespoň částečný návod stanovením osob, které se za konečného vlastníka považují, pokud není prokázán opak.

obchodních korporací jde o fyzickou osobu

(i) která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě disponuje více než 25 % hlasovacích práv této obchodní korporace nebo má podíl na základním kapitálu větší než 25 %,
(ii) která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě ovládá osobu uvedenou v bodě
(iii) která má být příjemcem alespoň 25 % zisku této obchodní korporace, nebo
(iv) která je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, není-li skutečný majitel nebo nelze-li jej určit podle bodů (i) až (iii).

spolku, obecně prospěšné společnosti, společenství vlastníků jednotek, církve, náboženské společnosti nebo jiné právnické osoby podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností je skutečným majitelem fyzická osoba,

(i) která disponuje více než 25 % jejích hlasovacích práv,
(ii) která má být příjemcem alespoň 25 % z jí rozdělovaných prostředků, nebo
(iii) která je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, není-li skutečný majitel nebo nelze-li jej určit podle bodu (i) nebo (ii).

nadace, ústavu, nadačního fondu, svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti je skutečným majitelem fyzická osoba nebo skutečný majitel právnické osoby, která je v postavení

(i) zakladatele,
(ii) svěřenského správce,
(iii) obmyšleného,
(iv) osoby, v jejímž zájmu byla založena nebo působí nadace, ústav, nadační fond, svěřenský fond nebo jiné uspořádání bez právní osobnosti, není-li určen obmyšlený, a
(v) osoby oprávněné k výkonu dohledu nad správou nadace, ústavu, nadačního fondu, svěřenského fondu nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti․
Je tedy zřejmé, že pro určení konečného majitele si složitější organizace nevystačí s pouhým seznamem svých členů, zvláště ne v případech komplexnějších vlastnických struktur, zahrnujících dvě či více úrovní vlastníků, či zahraniční společnosti. U člena organizace, který je taktéž právnickou osobou, tak velmi často organizace bude muset zjistit osoby v postavení člena statutárního orgánu, osoby s majetkovou účastí, hlasovacími právy, podílem na zisku či faktickým vlivem. Právnické osoby přitom mohou být členy nejen složitějších holdingových struktur obchodních společností, ale např. i společenství vlastníků jednotek, spolků, svěřenských fondů nebo nadací, ale i jiných právních uspořádání bez právní osobnosti, na které povinnost zapsat svého konečného majitele taktéž dopadá.

Organizacím proto doporučujeme začít zjišťovat identitu svého skutečného majitele s předstihem, neboť tuto budou muset nejen znát a zapsat, ale i doložit listinami prokazujícími postavení skutečného majitele. To může činit obtíže zvláště v případě, kdy postavení skutečného majitele není založeno na majetkové účasti, členství v orgánech nebo podílu na hlasovacích právech, ale na faktickém vlivu, jednání ve shodě, nebo vztahu ovládání.
Organizace jsou navíc povinny vést a průběžně zaznamenávat aktuální údaje ke zjištění a ověření totožnosti svého skutečného majitele včetně údajů o skutečnosti, která zakládá postavení skutečného majitele či jiného odůvodnění, proč je tato osoba považována za skutečného majitele, a tyto uchovávat po dobu 10 let od skončení vztahu.
Pokud tápete při zjišťování svého skutečného majitele nebo obstarávání listin, kterými jeho identitu doložíte, napište nebo zavolejte nám. Rádi Vám pomůžeme.